den  /  noc
ZO OS KOVO Doprava TŽ a.s. OJ 950
V době všeobecného klamu říkat pravdu
znamená revoluční čin.
-- George Orwell´

» Práce přesčas

 veřejný     24.6.2016

Práci přesčas (viz kapitola VIII.1 – Vymezení pojmů) je možné konat jen výjimečně. Práci přesčas může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit jen jde-li o vážné provozní důvody (§ 91), a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, a za splnění daných podmínek i na dny pracovního klidu. Práce přesčas musí být předem nařízena nebo dodatečně schválena. Kdo je oprávněn nařizovat práci přesčas, lze stanovit v pracovním řádu. Zpravidla to bude bezprostředně nadřízený zaměstnanec. Nařídit přesčasovou práci lze i ústně. O práci přesčas se jedná i v případě, že k ní zaměstnavatel dal souhlas dodatečně tím, že práci vykonanou v přesčase přijal. S ohledem na výjimečnost nařízení práce přesčas, stanoví zákoník práce její limity, a to týdenní a roční. Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce.

Zakazuje se zaměstnávat těhotné zaměstnankyně prací přesčas. Zaměstnankyním nebo zaměstnancům, kteří pečují o dítě mladší než 1 rok (§ 241 odst. 3) a mladistvým (§ 245 odst. 1) nesmí zaměstnavatel práci přesčas nařídit.


Kromě nařízené práce přesčas dává zákoník práce možnost dohody zaměstnavatele a zaměstnance o výkonu práce přesčas nad uvedený rozsah. Ale i zde celkový rozsah přesčasové práce nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně. V kalendářním roce by tak celkový rozsah práce přesčas (zaměstnavatelem nařízené a zaměstnancem odsouhlasené), mohl činit nejvýše 416 hodin.


Vyrovnávací období tj. období, ve kterém práce přesčas nesmí v průměru překročit 8 hodin, může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích. Tam kde odbory nepůsobí a není uzavřena kolektivní smlouva, může se zaměstnavatel pohybovat pouze ve vyrovnávacím období 26 týdnů po sobě jdoucích.


Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas ve vyrovnávacím období se nezahrnuje práce přesčas, za kterou bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno.


Přesčas v den pracovního volna - podrobnosti zde.


Náhradní volno za přesčas nemůže zaměstnavatel zaměstnanci nařídit, může se s ním však dohodnout (§ 114).
Viz. také právní poradna.


Právní názor z MPSV: z uvedené dikce zákona (§ 93) lze dovodit, že práce přesčas nemůže být zaměstnavatelem předem plánována na určité delší období, nesmí se tedy stát běžnou a pravidelnou součástí pracovní doby zaměstnance. Nelze ji tedy nařizovat z důvodu splnění výrobního plánu zaměstnavatele, jelikož ten je z povahy věci předem znám a tudíž zaměstnavatel musí předem vědět, jakým počtem zaměstnanců se stanovenou týdenní pracovní dobou (resp. S kratší prac. dobou) je schopen výrobní plán realizovat.


Právní názor z ČMKOS: práce přesčas - právní názor z ČMKOS.



Zdroj: internet, ZP, MPSV

Nacházíte se: Domů / Kovopedie
 ARTsystem
© Created by Arton